Kocour Vortex

SVOJÍ TVÁŘ SI ZACHOVEJ A OSTATNÍM POHLED DEJ, TĚM CO ZA MASKOU KRČEJ SE, NAVÍC LÁSKU MĚJ A KDOŽ POMOCI SI ŽÁDÁ, NASTAV RUKU, KDEPAK ZÁDA.

Peněžní systém bez úroků: (5.)

Církve a náboženské skupiny
Margrid Kennedy
    Mnoho velkých politických vůdců se snažilo zredukovat sociální nespravedlnost tím, že zakazovali úroky. Chápali příčinu problému. Nepřišli však s žádným praktickým řešením a tak základní defekt systému zůstal nezměněný. Zákaz placení úroků v křesťanském světě ve středověku jen co přesunulo problém na Židy, kteří se v té době stali vedoucími bankami Evropy. Zatím co Židé nesměli brát úroky jeden od druhého, mohli je žádat od pohanů. V islámu neplatí lidé úrok za půjčku, ale půjčjující banka anebo jednotlivci se stávají akcionáři v jejich firmě a mají podíl na zisku.
    V některých případech to může být lepší – v jiných zase horší – než je placení úroků. V současnosti křesťanské církve a charitativní organizace se vytrvale obracejí na své věřící se žádostmi o dary a příspěvky na zmírnění nejhorších sociálních problémů v průmyslově rozvinutých a rozvojových zemích. Není to nic jiného než léčení příznaků, když systematická chyba v našem peněžním systému není odstraněná. Namísto toho je potřebné šíření informací a otevřená diskuse o účincích současného peněžního systému a řešení ve formě peněžní reformy.
    Je zde historická příležitost prezentovat řešení, které přesahuje jak komunismus tak i kapitalismus. Sociální spravedlnost to nejsou jen programy pomoci. Navrhované řešení by vytvořilo stabilní ekonomiku a pomohlo by církvím v jejich úsilí přinést pokoj na této zemi. Jejich práce na vnitřní změně lidí by poskytla základ pro vnější změnu. Bez této práce je klidná transformace peněžního systému nemožná. Proto velkou zodpovědnost mají ti, kteří slouží humanitárním cílům a jsou si vědomi praktických možností peněžní reformy jako jednoho aspektu globální transformace.


    Firmy a průmysl

    V ekonomice nezatížené úroky a inflací ceny výrobků a služeb by byli regulované tak, jak je to v dnešních kapitalistických společnostech, nabídkou a poptávkou. To, co by se však změnilo, je deformace ¨volného trhu¨ úrokovým mechanismem.
114

    V průměru každé pracovní místo v německém průmyslu je zatížené dluhem ve výši 700 000DM. Jen úroky tvoří 23% průměrných pracovních nákladů (viz.obrázek nad odstavcem). K podílu úroků na půjčeném kapitálu je třeba připočítat podíl úroků na vlastním kapitále firmy. To je důvod, proč se dluh zvyšuje zhruba dva až tři krát rychleji než ekonomická produktivita země. Tento podíl se konstantně zhoršuje pro ty, kteří pracují a ty, kteří chtějí začít podnikat. Jsme svědky stále větší koncentrace v průmyslovém sektoru. Malé firmy jsou neustále pohlcované většími, až když jednoho dne těměř každý v takzvaných ¨ekonomikách volného trhu¨ bude pracovat v jediné nadnárodní korporaci.
    Tento rozvoj je stimulovaný takzvanou ¨ekonomikou velkých rozměrů¨ a automatizací větších průmyslových firem, ale také i přebytečnými penězi, které tyto firmy získali na peněžním trhu. Siemens a Daimler – Benz v Německu, například, vydělávají více peněz investicemi prostřednictvím kapitálového trhu, než ve výrobním sektoru. I německý tisk je charakterizoval jako velké banky s výrobními provozy.
    Naproti tomu jak menší a střední firmy chtějí expandovat, obvykle si musí půjčovat peníze, díky čemu se ocitají v pazouřích úrokového systému. Nemohou využívat svoji velikost a nemohou vydělávat na kapitál. Až do teď je naše ekonomika závislá na kapitálu. Německý průmyslník Schleyer to vystihl, když se vyjádřil: ¨Kapitálu je třeba sloužit!¨ V novém peněžním systému úloha kapitálu bude služba potřebám ekonomiky. Musí se nabízet, aby nebyl penalizovaný, neboli musí sloužit nám!

    Rolníci

    Nový peněžní systém bude velmi prospěšný i pro polnohospodářství postižené pustošivým působením úroku. Polnohospodářství je odvětví založené na ekologii. Ve všeobecnosi ekologické procesy sledují křivku přirozeného růstu (viz první obrázek v první kapitole křivka A). průmyslové procesy musí sledovat exponenciální křivku růstu a složeného úroku (viz první obrázek v první kapitole křivka B). Když přírodu není možné donutit, aby rostla jako kapitál, industrializace polnohospodářství vytvořila problémy ohrožující naše přežití.
    V první fázy industrializace polnohospodáři kupovali stále větší a výkonější stroje. Potom větší farmáři kupovali menší za pomoci státních dotací a daňových zvýhodnění, aby se stali ještě větší. Potom se začali objevovat a znásobovat příznaky degradace: vyčerpávání a znečišťování vodních zdrojů, úrodná půda se začala strácet, vysychat a na jejich místech vznikali pouště? stráta ve výši 50% všech rostliných a živočišných druhů? nadprodukce speciálních plodin, kterou je možné předat jen díky dalším státním dotacím? potraviny bez chutě s obsahem jedů? totální se spoléhání na ropu, která se využívá na dopravu, umělá hnojiva, insekticidy, pesticidy? mizící dešťové pralesy sloužící jako zdroj surovin na dodávku balících materiálů při přepravě na velké vzdálenosti mezi místy produkce, skladováním, spracováním, prodeje a spotřeby.
    Jenže úrok je jen jedním z faktorů přispívající k tomuto rozvoji, zavedení bezúročního peněžního systému by mělo mimořádný význam pro ten sektor společnosti, od kterého závisí naše přežití. Bezúročné půjčky spolu s pozemkovou a daňovou reformou by mohli umožnit většímu množství lidí, než je tomu teď, vrátit se k půdě. Spolu s novými metodami udržitelného polnohospodářství by jsme mohli být svědky odlišného životního stylu spojujícího práci s odpočinkem, práci rukou s prací rozumu, nízkou a vysokou technikou, ve službě holističtějšímu přístupu k individuálnímu, polnohospodářskému a sociálnímu rozvoji.

    Ekologové a umělci

    Když hovoříme o ekonomickém růstu měřeném v procentech přírustku HDP a porovnávaného s předcházejícími roky, obvykle zapomínáme, že tento nárůst je relativní a rok co rok se vztahuje na stále větší množství. Takto nárůst 2,5% je dnes ve skutečnosti čtyřikrát tak velký jako byl v padesátých letech 20.století (viz.obrázek níže).
115

    Neustálé volání politiků, průmyslníků a odborářských předáků po opatřeních na zvýšení ekonomického růstu, má jednoduché vysvětlení: Podobu fáze klesajícího tempa růstu se vyostřuje nesoulad mezi příjmem z kapitálu a práce resp. dochází k přerozdělování bohatství směrem od práce ke kapitálu. To znamená vyhrocování sociálních a ekologických problémů jako i ekonomických a politických napětí. Neustálí ekonomický růst však má za následek vyčerpávání přírodních zdrujů. To znamená, že v současném peněžním systému má na výběr jen mezi ekologickým a ekonomickým kolapsem.
    Kromě toho koncentrace peněz do rukou malého počtu lidí a velkých nadnárodních společností vytváří ustavičný tlak na velké investice, jako jsou atomové elektrárny, obrovské přehrady a zbrojní průmysl. Z čistě ekonomického hlediska Spojené státy a Evropa mají politicky protiřečící si chování. Na jedné straně instalace stále větších a lepších zbraní proti Rusku, na straně druhé posílání másla, pšenice a technologického know-how do té samé země mají z ekonomického hlediska svojí bezchybnou logiku. Vojenská produkce je jediná oblast, kde bod ¨nasycení¨ je možné donekonečna odkládat, když ¨nepřítel¨ je také schopný vyvíjet stále větší a lepší zbraně. Zisky ve vojenském sektoru jsou o hodně větší než v kterémkoliv civilním sektoru naší ekonomiky.
    Když každá investice musí soutěžit s mocí peněz vyrábějící peníze na peněžním trhu, většina ekologických investicí zaměřených na vytváření udržitelných systémů (tj.zastavení kvantitativního růstu na optimální úrovni), bude těžko průchodná na větší škále. Dnes lidé, kteří si musí půjčovat peníze na ekologické investice, jsou většinou strátové – z „ekonomického“ hlediska. Jak by bylo možné zrušit úrok, mohli by byť v nejhorším případě dosáhnout vyrovnání svých nákladů a výnosů (tj.bez zisku, ale i bez stráty), i když rozdíl naproti jiným investicím (např.ve zbrojním průmyslu), by stále zůstal stejný. Vezměme si například investici do slunečních kolektorů. Poklud by jsme očekávali jen 2% výnos z našeho kapitálu, byla by to ekonomicky nerozumná investice do jinak chytré ekologické technologie, protože naše peníze v bance by se zhodnotili 7% úrokem.
    Změna peněžního systému by poskytla lidem šanci dosáhnout alespoň rovnováhou mezi náklady a výnosy, když by investovali do zachování a zlepšení biologického základu života. Toto by představovalo odlišný stimul pro jednotlivce a skupiny, aby se angažovali při prosazování ochraných opatření a ekologicky neškodných technologií. Dokonce i objem ekologické činnosti by se o hodně jednoduše přizpůsobíl reálným potřebám. Protože by už nebyla potřebná vysoká kapitálová návratnost nutná na placení úroků, tlak na nadprodukci a nadspotřebu by byl výrazně nížší. Ceny by se snížili o 30 až 50% a lidé by teoreticky potřebovali pracovat jen polovinu doby na to, aby si udrželi současný ekonomický standard.
    V rámci nového peněžního systému by se kvantitativní růst velmi pravděpodobně změnil na růst kvalitativní. Lidé by se mohli rozhodnout, zda si ponechají svoje nové peníze na vkladních knížkách, kde by si udrželi svoji hodnotu, anebo je investovali do skla, porcelánu, nábytku, uměleckých předmětů nebo do solidně postaveného domu, který vždy bude mít svoji hodnotu. Mohli by se rozhodnout pro investice, které obohatí jejich každodenní život. Takto bychom mohli očekávat totální revoluci hodnot, to by celkem určitě ovlivnilo kulturní a environmentální otázky. Mnoho investicí do umění a ekologických technologií by dokázalo konkurovat při existenci ¨stabilních¨ peněz a udržitelného způsobu života a vyplácet se bez toho, že by přinášeli velké zisky. Takto by se umění a ekologie co nejdříve stali ¨ekonomicky výhodné¨.

    Ženy

    Proč tak málo žen působí v peněžní sféře? Burza a bankovní svět je doménou mužů a zdá se, že vyjímky jen potvrzují toto prvidlo. Z dlouholeté zkušenosti s ženskými projekty jsem došla k poznání, že většina žen intuitivně cítí, že s peněžním systémem není něco v pořádku, i když, stejně jako muži, přesně nevědí, co je na něm zlé. Intenzivní zápas o rovnost, co je zároveň v značné míře i ekonomický problém, jich utvořit citlivými na procesy, které – podobně jako spekulace s penězi – prohlubují sociální nerovnost. Většina žen intuitivně chápe, že na to, co někdo získal bezpracně, tj.díky úrokům a úrokům z úroků, musel někdo jiný tvrdě pracovat. A ten někdo v mnohých případech jsou právě ženy. Z té poloviny populace, která vlastní jen 4% celkového bohatství většinou představují ženy.
    Všude na celém světě jsou to většinou ženy, které musí snášet břemeno ekonomického chaosu a sociální bídy způsobené současným peněžním systémem. Zavedení nového peněžního systému, který slouží jako ¨technicky vylepšený bartrový systém¨, může jejich úděl výrazně zlepšit. Z toho důvodu předpokládám, že mezi hlavními iniciátory prosazujícími spravedlivější výměnný prostředek bude vysoké procento žen.
    Ony chápou, co je být vykořisťovaný. Po této konverzi se mohou začít o hodně více angažovat v bankovnictví a v investování, a to proto, že pochopí, že systém nebude destruktivní, ale takový, který podporuje život. V neposlední řadě tento peněžní systém lépe zapadá do jejich chápání světa. Muži jsou zvyklí na hierarchický model, ve kterém ti, co jsou na vrcholu, jsou téměř všemohoucí, a ti ¨dole¨ jsou úplně bezmocný. Kdokoliv si urve kus koláče, ostatním z něj nechá málo. Je to situace, ve které jedni jsou výtězi a druzí poražení.
    Peněžní systém, který při rostoucích potřebách expanduje, avšak po uspokojení potřeby přestane růst, zodpovídá naší biologicý zkušenosti optimálního růstu a téměř automaticky vytváří situaci, ve které v dlouhodobé perspektivě téměř každý automaticky získává. To, co budou chtít ženy pro sebe a pro svoje děti právě teď, je to, aby namísto dalších tvrdých revolučních přechodů, které už v minulosti způsobili tolik lidské bídy a utrpení, aby změna – když by k ní došlo – spočívala sice v revolučním ale pokojném přechodu.

25.03.2009 23:07 | Autor: Margrid Kennedy



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se